Září 2009

další sbé

30. září 2009 v 15:17 | _TeRu*ShKa_ |  spřátelko
Diplomek za sbé pro Fotografku13 její blog--->TaDy

Diplomek pro ní

fotka na měsíc říjen

29. září 2009 v 16:02 | _TeRu*ShKa_ |  Já povídáám=)
Ahojky takže zítraj e posledního října tak musim zvolit fotku pro měsíc říjen:)jestli chcete tak můžete hlaovat v anketě o fotku koníka která se vám bude nejvíc líbit a ta která bude mýt nejvíc hlasů tak jí nastavim do menu fotku pro měsíc říjen:-)tak výbírejte....:-)



1.

Zdroj--->TaDy



2.
Zdroj--->TaDy


3.
Zdroj--->TaDy

Diplomky za sbé

29. září 2009 v 8:45 | _TeRu*ShKa_ |  spřátelko
Ahojky mám další sbí a to Krmen její bloček-->TaDy

Diplomek pro ní
A diplomek od ní:-)

omlouvám se

28. září 2009 v 14:18 | _TeRu*ShKa_ |  Já povídáám=)
Ahojky moc se omlouvám hlavně mým sbínkám dneska se už bohužél na počítač nedostanu takže dneska nemůžu přidat žádný článek ani oběnout sbíí tak si mě prosím nemazejte:-)děkuju zítra to určitě napravím tk pápá:-*
Vaše_TeRu*ShKa_

Další shooty

27. září 2009 v 16:03 | _TeRu*ShKa_ |  Shooty koníků
Arab les a tráva:-D



Zdroj--->

Arabský plnokrevník ve výběhu



Zdroj--->

Český teplokrevník na louce


Zdroj--->






Zdroj--->

Další shotíky

27. září 2009 v 15:41 | _TeRu*ShKa_ |  Shooty koníků

Další shooty koníků:-)


Zdrojík--->


Zdrojík--->



shooty koníků

26. září 2009 v 18:23 | _TeRu*ShKa_ |  Shooty koníků
Frís v zimě


Westernový kůň


Hnědák


Vraník a ryzák ve sněhu s dekou


Ryzák při stmívání


Hnědák ve výběhu


Vraník


Arab na lonži


Šedý bělouš


Světle hnědý kůň


Grošák



Ryzák ve sněhu


Zdrojík--->TaDy

Diplomek pro mé sbínka

26. září 2009 v 18:03 | _TeRu*ShKa_ |  spřátelko
Diplomek za sbé pro Miss kikolku a Miley bloček--->TaDy
Další new sbé je k0nik její blog--->TaDy
Další sbé je pod přezdívkou DeniXeQ.SRO její bloček--->TaDy
a další sbé je Chaliess bloček--->TaDy
Diplomek od ní je moc krásný děkuju moc:)
a nařadě je další sbí a to je LucinQua její bloček--->TaDy
a další new sbé je Carinka*Pajuška její bloček--->TaDy

Diplomek za sbé

26. září 2009 v 18:03 | _TeRu*ShKa_ |  spřátelko
Diplomek za sbé pro Miss kikolku a Miley bloček--->TaDy
Další new sbé je k0nik její blog--->TaDy
Další sbé je pod přezdívkou DeniXeQ.SRO její bloček--->TaDy
a další sbé je Chaliess bloček--->TaDy
Diplomek od ní je moc krásný děkuju moc:)
a nařadě je další sbí a to je LucinQua její bloček--->TaDy
a další new sbé je Carinka*Pajuška její bloček--->TaDy

Spřátelíme bločky?

26. září 2009 v 11:40 | _TeRu*ShKa_ |  spřátelko
Ahojky jestli chcete být moje sbíí tak do komentáře napište:

Spřátelení není o tom aby vám SB zvyšovaly návštěvnost ale o tom aby ste našly nové kamarády blogaře...

Přezdívka:
web:
O čem je tvůj blog?
Proč chceš být moje sbíí?
a budeš ke mě chodit aspoň 2krát týdně?
a co chceš na diplík?

a to je vše stačí vyplnit a jsme sbíí:)




Moje nejký plemena koní

26. září 2009 v 9:55 | _TeRu*ShKa_

Fríský kůň
patří mezi nejstarší evropská plemena koně. Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety. Je to původní severoevropské plemeno, blízké koni armonickému. Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané; chválili jeho výkonnost.
Své jméno dostal podle nizozemského Fríska.
Původní frís byl ovšem dost nevzhledný chladnokrevník, věhlas získal po zušlechtění orientální krví. Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17. století). Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karosiéra, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem. Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena. Spolehlivě předává svou černou barvu.
Tento kůň je pro svůj vzhled nazýván černou perlou a ovlivnil i chladnokrevného Shirského koně


Vzhled a stavba těla
Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký nejméně 152 cm a dosti těžký. Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná. Poměrně krátké nohy jsou silné, s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty. Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě.

Využití
Využívá se nejčastěji na drezuru a - stejně jako v minulých staletích - k zapřahání do kočárů. Dnes už kromě parkuru a dostihů figuruje ve všech odvětvích jezdeckého sportu.
Frís nepostradatelný při obřadních průvodech, např. při pohřbech. Později sloužil jako klusák. Po první světové válce mu zůstala jen práce v zemědělství a byl málem na vymření. Zachránila ho holandská Královská chovatelská společnost, dnes je opět populární a vyváží se do světa. Je to všestranný tažný kůň, který se dnes uplatňuje i ve sportu. Slouží jako klusák zapřahaný do dvojkolky zvané gig, uplatňuje se v drezuře i v cirkusu a dobře chodí pod sedlem, ovšem rekreačně. Fríský kůň byl hojně využíván v pohřebnictví, kvůli svému černému zbarvení. Je předkem mnoha koní jako například Daleského ponyho.



Arabský plnokrevník je nejstarší nebo druhé nejstarší plemeno koní. Arabský plnokrevník pochází z Arabského poloostrova- ze severní Afriky a blízkého východu - zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován beduíny bez přimísení cizí krve. Arabským plnokrevníkem nazýváme pouze ty koně, kteří prokazatelně pocházejí z arabských koní importovaných z těchto oblastí. Často je používán ke šlechtění a zušlechťování jiných plemen, je také dobrým jezdeckým a dostihovým koněm. Křížením tohoto plemena s Berberem vznikl např. anglický plnokrevník a mnoho dalších plemen.
Typickým znakem arabského plnokrevníka je ušlechtilá hlava s konkávním profilem, širokými nozdrami a výraznýma očima, dále ocasem, který při chůzi nosí vztyčený vysoko. Jedinečný vzhled arabského plnokrevníka je určován také utvářením páteře, které se liší od ostatních koňských plemen v několika ohledech. Arab má 17 žeber (ostatní koně 18), 5 bederních obratlů (ostatní 3) a 16 ocasních obratlů (ostatní 18).

Historie Arabský plnokrevník je nejstarším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě, což dokládají zprávy už z doby 2500 let před naším letopočtem. Do Evropy se arabové dostali poprvé v době muslimské invaze v 8. a 9. století. Arabská krev je hlavní a dominantní složkou krve anglického plnokrevníka a měla rozhodující vliv i při zvyšování kvality bezpočtu dalších plemen. Odolnost, vytrvalost arabů spojená s výbornou povahou, ohnivým temperamentem a vynikajícími chody je stále úctyhodnou kombinací. Mezinárodní chov arabů, rozšířený po celém světě, kontroluje a registruje Arab Breed Society.
Charakteristika Arabský plnokrevník se dokáže přispůsobit jakémukoli životnímu prostředí a klimatu a dovede přežít i na velice chudé stravě, mnozí jedinci jsou však značně nároční na čistotu vody. Je neuvěřitelně vytrvalý a s jistotou se dokáže pohybovat i po nerovném terénu. Je nadán neobyčejně pevným zdravím a vysokou inteligencí, což ho činí zcela výjimečným. Obvykle bývá mírný a přátelský, ale může být také vznětlivý až neurotický. Díky své ekonomické akci, která je přímá, volná a nízká, dokáže nést i značnou zátěž na velké vzdálenosti.
Vzhled Arab je menší, dobře osvalený kůň s jemnou kostrou. Krátká, jemně utvářená hlava má prohnutý (štičí) profil, mezi očima je lehce vykleutá. Uši jsou pohyblivé, úhledné, lehce zahrocené, oči velké, jasné, s inteligentním výrazem, malé chříbí se širokými nozdrami je pokryto sametově jemnou pokožkou. Srat, hříva a ohon jsou hedvábně jemné. Plece mohou být poněkud strmé, ale přiměřené ke krátkému hřbetu a hlubokému a širokému hrudníku. Mimořádnou pohyblivost hlavy zaručuje ,,mitbach", zvláštní úhel, pod kterým je hlava připojená k hrdlu.Krk je dlouhý, elegantně prohnutý, kohoutek spíše plochý. Na rozdíl od ostatníchplemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů ( ostatní plemena 18-6-18), proto má krátký hřbet, plochý kříž a vysoko nesený ocas. Štíhlé, dlouhé, suché nohy mají bezvadné klouby, jasně patrné šlachy, šikmé spěnky a tvrdá, pěkně utvářená kopyta. Zadní nohy bývali u arabů slabší, ale moderní tpy je mívají obvykle dokonalé.Výška v prumeru 150 cm.
Použití Je možné s ním závodit, a ačkoli jeho akce není ideální pro drezuru nebo skákání přes vysoké překážky, je schopný zúčastnit se soutěží v jakémkoli odvětví jez. sportu. Vynikající je zejména na dálkové jízdy nebo vytrvalostní závody.Arabové se často také předvádějí na nejrůznějších přehlídkách, jak pod sedlem, tak z ruky. Nicméně jeho hlavním použitím je obvykle křížení s jinymi plemeny. Jedním z výsledků křížení je angloarab, uznaný za samostatné plemeno.


Lipicán (slovinsky Lipicanec) je koňské plemeno úzce spojené se Španělskou jezdeckou školou ve Vídni. Počátky chovu těchto koní sahají do 16. století a do slovinské vesnice Lipica, podle níž nese celé plemeno své jméno.
Je to středně velký teplokrevník, zástupci tohoto plemene mají většinou bílou barvu srsti. Je to kůň velmi mírumilovný, hodný, vyniká svojí učenlivostí a proto se hodně používá v cirkusech a jezdeckých školách. Je také vhodný jako kůň jezdecký nebo kočárový. Není tak rychlý, ale je spíše vytrvalý.
V rakouském Piberu nedaleko Grazu je chovná základna lipicánů pro Vysokou španělskou jezdeckou školu ve Vídni (Spanische Hofreitschule). Zde se chovají koně od roku 1920 s výjimkou válečných let za druhé světové války, kdy byl chov přesunut do městečka Hostouň na Domažlicku.
Menší počet lipicánů najdeme také na Slovensku v městečku Topoĺčianky , dále pak v Maďarsku a v Srbsku.

Soubor:Lipicahorses.jpg


Andaluský kůň patří mezi teplokrevníky. Nejvýraznější vliv na jeho vznik mají arabští a berberští koně. Analuský kůň pochází ze sluncem vysušovaných oblastí jižního Španělska.V 16. století se stal oblíbeným jezdeckým koněm evropských panovníků a významných jezdeckých mistrů, včetně angličana Williama Cavendishe, vévody z Newcastlu. Přímým potomnkem Andaluského koně je lipicán a ka dalším evropským plemenům ovliněným andaluskou krí patří frederiksborský,frízský a connemarský kůň.

O přežití andaluského koně v průběhu staletí se zaloužili mnišské řády, především řád kartuziánů. Karutizáni se snažili zachovat čistou linii chovu, proto jejich koně dosahovali těch nejvyšších kvalit.

Andaluský kůň měl značný vliv na chov mnoha známých plemen. Blízce příbuzní jsou mu např. Lusitánský kůň, Alter-real, Lipicáni, Starokladrubáci i několik němckých plemen. O přežití v průběhu staletí, která zahrnovala i některá velmi rušná období, se staraly mnišské řády především kartuzáni. V nejistých dobách ukrývali koně ve vzdálených klášterech, aby byli v bezpečí. Kartuzáni se snažili zachovat čistotu linie a důsledně šlechtilizvířata vysoké kvality. Andalusan má hrdou chůzi, je atletický, ačkoliv není rychlý a má laskavou a přátelskou povahu.

Soubor:Andalusier 3 - galoppierend.jpg

Nemoce koní:-(

26. září 2009 v 9:53 | _TeRu*ShKa_ |  Nemoce koní
Koliky u koní

Jaké jsou projevy kolikového onemocnění?
Intenzita kolikových bolestí závisí na stupni poškození střevních kliček, na postižené části střeva, na jeho náplni a roztažení plynem. Bolest je způsobena zvýšeným pohybem nebo naopak ochabnutím střeva, hromaděním střevního obsahu a roztažením střevní kličky. Koník hrabe, je neklidný, otáčí se na břicho, déle leží, může zaujímat nepřirozené polohy-tzv. poloha sedícího psa při zvýšené náplni a roztažení (dilataci ) žaludku, extenzní poloha- koník je celý natažený se zakročenýma zadníma nohama- toto postavení pacienta je často prezentováno veterinárnímu lékaři jako tzv. močová kolika= kůň se dle majitele snaží močit a nemůže- postavení je typické pro obstipaci(zácpu) tlustého střeva.V případě silnějších kolikových bolestí se kůň válí, vstává, lehá, potí se, při pohybu se mu podlamují zadní končetiny nebo je za sebou vláčí, při zastavení jde okamžitě k zemi. Strnulý postoj, intenzivní pocení, nechuť k pohybu a třes svalstva jsou příznaky blízkého konce.
Proč koně trpí kolikou?
Koně jsou ke kolikovým bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí. Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet. Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení pacienta.

Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku kolik?
Koliky jsou nejčastěji způsobené dietními chybami - zkrmováním nekvalitního, zaprášeného, zaplísněného nebo zapařeného krmiva, zkrmováním snadno zkvasitelných krmiv (jetel, vojtěška, luštěniny), velkého množství jablek, chleba, náhlé změny v dietě, nepravidelné krmení nebo napájení zvířete, zkrmováním velkého množství nestravitelného krmiva, např. slámy. Koliky mohou být vyvolané změnou pohybového režimu, intenzivní nebo nepravidelnou zátěží, přepětím nebo omezením pohybu zvířete. Významnou roli má parazitární invaze - stěny tepen mohou být poškozeny migrujícími larvami strongylů, uvolněná krevní sraženina vede k nedostatečnému krevnímu zásobení postiženého úseku střeva, dochází k jeho ochabnutí (atonii), ve střevě se hromadí potrava, kvašením dochází ke tvorbě plynů. Následkem může být změna polohy nebo odumření části střeva. Migrující larvy mohou poškodit i inervaci střeva. U mladých hříbat se můžeme setkat s masivní invazí škrkavek, která může vést až k úplnému omezení průchodu tráveniny střevem. Invaze tasemnicí Anoplocephala perfoliata může způsobit vchlípení části slepého střeva do tlustého střeva.

Jaké známe typy kolik?
Kolika spastická (křečová). Náhlé kolikové bolesti různě silné intenzity, často po zátěži nebo po nakrmení. Kůň se válí, otáčí se na břicho, kope si po břichu, vstává, lehá, potí se. Bolestivost je způsobená zvýšeným pohybem střev, peristaltika je často slyšitelná i na dálku, stav může být provázen průjmem. Tento typ koliky je nejčastější, se kterým se setkáte. K ústupu bolestí dochází často spontánně po provedení pacienta. Spastická kolika může být komplikovaná změnou polohy střeva, proto je nezbytné zamezit zvířeti válet se v boxe, a pacientův stav konzultovat s veterinárním lékařem.
Plynová kolika. Je provázena poměrně intenzivními kolikovými bolestmi. U plynové koliky se zvětšuje objem dutiny břišní, vyrovnávají se slabinové jámy, kůň se nafukuje. Jedná se o nahromadění plynů ve střevech a žaludku způsobené zkrmováním nevhodného krmiva a jeho následným zkvašením.
Střevní obstrukce. Jde o vytvoření zátky ve střevě, která omezí nebo úplně zastaví průchod zažitiny střevem. Nejčastěji je zácpou postihováno tlusté střevo nebo slepé střevo. Zkrmování velkého množství málo stravitelného krmiva (slámy), omezení přístupu zvířete k vodě, nevhodná antiparazitární ochrana, příliš ostré hrany a nepravidelné obroušení zubů vedou ke vzniku obstipací (zácpy). Kolikové bolesti jsou mírnější, kůň často déle leží, sem tam koukne nebo kopne po břichu, po vypohybování zvířete často dochází k ústupu kolikových bolestí, které se však za několik hodin znovu objeví. Kůň často zaujímá extenzní polohu, omezeně kálí (malé množství suššího trusu) nebo nekálí vůbec. Zácpa neohrožuje bezprostředně život pacienta, bez ošetření však během několika dní může dojít k odumření postižené části střeva, kůň uhyne následkem celkové sepse (otravy) organismu.
Strangulace (zaškrcení střeva). Jde o velmi závažné kolikové onemocnění, kdy dochází ke změně polohy a zaškrcení střevní kličky, omezí se krevní zásobení střeva, postižená část začne odumírat. Jedná se o zauzlení střevních kliček, zasunutí části střeva do jiného oddílu, např. tenké střevo do slepého, slepé střevo do tlustého, vsunutí kličky střeva do inquinálního kanálu nebo do otvorů v závěsech střev, přehození sloh tlustého střeva. Tento typ kolik je většinou doprovázen výraznou bolestivostí, kůň těžce dýchá, potí se, vstává, lehá, nereaguje nebo reaguje pouze omezeně na analgetika podaná veterinárním lékařem. Včasná chirurgická terapie je jedinou možnou cestou vedoucí k záchraně pacienta. Při změně polohy střeva nejde o dny, ale o hodiny. Často jsou pacienti přiváženi na kliniku ve stavu vážného šoku s několika metry odumřelého střeva nebo s rupturou (prasknutím) žaludku. Jste-li majitelem zvířete se strangulačním onemocněním (kůň přes jakákoliv analgetika trpí výraznými kolikovými bolestmi, rektální nález může a nemusí být specifický), je potřeba se rozhodnout, zda zvíře odvezete na kliniku ( Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) nebo zda zvíře necháte ve stáji uspat. V případě operace počítejte s náklady kolem 40ti tisíc, v případě komplikací se cena za ošetření může až trojnásobně zvýšit. Operace nerovná se stoprocentní záchrana zvířete. K úhynu může dojít vlivem sepse a selhání organismu pacienta.
Tromboembolická kolika. Kolika způsobená parazity. Larvální stádia parazitů, zejména strongylů poškozují artérie vyživující stěnu střevní. V cévách se vytváří výdutě, uvolňují se krevní sraženiny, které při ucpání cévy vedou k odumření stěny střeva vyživované touto cévou.
Peritonitída- zánět pobřišnice. Klinické příznaky zánětu pobřišnice jsou často značně variabilní a nespecifické. S peritonitídou se můžeme setkat po komplikovaném porodu, kastraci, při poranění rekta při nešetrném rektálním vyšetření, při chronickém onemocnění orgánů v dutině břišní.
Enteritída- zánět střev. Je provázena často mírnějšími kolikovými bolestmi, s delším průběhem. Teplota, křeče a průjem mohou být dalšími průvodními příznaky.

Co mám dělat, když má můj kůň koliku?
Je potřeba posoudit intenzitu kolikových bolestí. V případě silných kolikových bolestí je potřeba neprodleně informovat veterinárního lékaře. Může jít zrovna tak o koliku spastickou, jako o zauzlení střev. Než veterinář přijede, nenechte koně válet (mohlo by dojít k přehození střevní kličky), pokud se potí nebo je zima, dejte na něj deku a povoďte ho. V případě mírných kolikových bolestí můžete koně zkusit povodit nebo vypohybovat na lonži dříve než zavoláte veterináře. Bolesti mohou vymizet spontánně. Odezní-li kolikové bolesti, raději koníka nekrmte hned jádrem, vyberte kvalitní seno, které mu odpoledne nebo večer předložíte a nechte ho raději stát na pilinách. Čím déle kolika trvá, tím vážnější je stav. Takže pokud přijdete ráno do stáje a místo spokojeného zvířete najdete rozhrabaný box, zbytek rozkopaného sena a odřeného potícího se miláčka, který v boxe rotuje nebo se válí, okamžitě volejte veterináře! V případě, že kolika trvá několik hodin, může být již střevo nevratně změněno.

Existuje prevence?
Dodržujte pravidelný denní režim, krmte kvalitním senem a jádrem, vyvarujte se náhlých změn v krmné dávce. Po nakrmení dopřejte koni klid, ať krmivo v klidu stráví. Dejte pozor na náhlé změny pohybového režimu. Nechte stát koně raději na pilinách, omezte přísun jádra, je-li váš kůň ze zdravotních důvodů uzavřen v boxe( kulhání, operace, úraz). V zimě je potřeba kontrolovat napáječky a kýble, aby v nich voda nezamrzla, kůň by měl mít vodu kdykoliv k dispozici. Nepodceňujte antiparazitární ochranu - odčervujte dospělého koně preventivně 3-4x ročně, hříbata do 1-2 let častěji, cca ve dvouměsíčních intervalech, střídejte použité preparáty dle rady veterinárního lékaře. Máte-li možnost, proveďte u svého koně koprologické vyšetření, koně pak můžete odčervit cíleně. Střídejte pastviny nebo alespoň průběžně z výběhů odstraňujte trus. Nechte svému koni 1x ročně zkontrolovat zuby. Špatně rozmělněné krmivo může být důvodem vzniku zácpy u pacienta.

Shrnutí
Máte-li svého čtyřnohého kamaráda rádi , nepodceňte žádný kolikový stav!

Otlaky


Věčný problém. V dnešní době, kdy je skutečně nepřeberné množství různých typů sedel a postrojů na koně, by se mohlo zdát, že přece nemůžeme koně otlačit, ale…
Zná, a nebo pozná to takřka každý z nás. Nemusí to být jen problém špatně padnoucího sedla nebo chomoutu, i když je to stále nejčastější problém. Otlak může způsobit i špatná volba podbřišníku, někdy je moc široký, někdy zas úzký. Další problém může způsobit i nevhodná podložka pod sedlo či chomout, nestejně dlouhé postraňky, špatný poprsní postroj a další a další. Toto jsou většinou dlouhodobější záležitosti a také léčení a náprava vyžaduje hodně času s vysokými náklady. My se dnes zaměříme na otlaky momentální, které se prostě někdy stanou a stačí k tomu málo. Zkřivená nebo pokrčená podložka pod sedlem, pokrčený nebo překroucený podbřišník, nebo třeba jen chomáč hřívy pod sedlem nebo chomoutem. Tedy o otlaky, které způsobíme zdravému koni po jedné uspěchané, nevydařené vyjížďce.
Kdy ho poznáme?
Nejdůležitější je po odstrojení koně řádně vysušit a vyčistit. Pokud koník v některém místě uhýbá před víchem nebo kartáčem, je nutné prohlédnout a prohmatat toto místo důkladně. Otlak je otok s vysokou citlivostí velikosti třeba jen oříšku, ale třeba taky v celé délce podbřišníku.
Co s tím?
Otlak je vlastně zánětlivý proces, takže je potřeba postižené místo chladit. Dále alespoň 2x denně masírujeme a vtíráme kostivalový nebo kaštanový gel. Pokud je koník v zimní srsti, je dobré ji v postiženém místě vystříhat nebo opatrně vyholit, aby se gel dostal dobře do kůže a neulpíval zbytečně na husté srsti. Výborně pomáhá i aloe vera. Přikládáme podélně rozříznuté, trnů zbavené listy, nebo vtíráme vymačkanou šťávu z listů opět alespoň 2x denně až do vyhojení. Na postižené místo nesmíme po dobu léčení pokládat sedlo nebo postroj.
Jak dlouho léčení potrvá?
To záleží na tom, jak je otlak velký, je-li na měkké tkáni nebo na kosti a jak dlouho musel koník špatné postrojení nést. Někdy je za 3-4 dny po problému, jindy léčíme dva týdny. Je ale potřeba vytrvat a nesedlat koně dřív, než se otlaky skutečně vyhojí. Nestačí jen, že boule zmizí, postižené místo musí ztratit i citlivost. To znamená, že koník na dotek a stlačení nereaguje ani otřásáním kůže, ani jakýmkoliv způsobem naznačujícím i malou bolest. Jakmile podráždíme nevyhojené místo postrojem, objeví se otok znovu a většinou ve větší míře.
Je nutné volat veterináře?
Pokud jde jen o lehce oteklé ohraničené místo a po aplikaci gelu otok mizí, není potřeba hned volat doktora. Pokud se otok neztrácí nebo je na kosti, popřípadě se ztvaruje do špičky a je podobný abscesu, veterináře raději zavolejte, zkrátíte koníkovi trápení a vy se vrátíte rychleji do sedla.
Co dál?
Jakmile se podaří otlak úplně vyléčit, podotýkám úplně, může se koník vrátit do práce. Určete ale nejdříve příčinu vzniku otlaku a odstraňte ji. Nezapomeňte pořádně vymýt srst od všech zbytků gelů popř. mastí od veterináře, i tyto zbytky mohou napomoci k návratu otlaků.
Často vídám koníky s pochybnými vystříhanými podložkami, které nic neřeší. Otlačený kůň je zkrátka na několik dní vyřazen, proto nenahrazujte sedlo jiným. I dobře padnoucí sedlo může tlačit na oteklé místo a problém se prohlubuje. Pokud je váš kůň přecitlivělý a otlačí ho i dobře padnoucí sedlo třeba po celodenní vyjížďce, protože není na tak dlouhou práci zvyklý, existují i nové alternativy, jako jsou ortopedické nebo známější gelové podložky, které ještě lépe rozloží váhu sedla a jezdce.
Vždy se dá najít správné řešení.